Zelený román Hastrman

Hastrman dočten, po filmu jsem chtěla i knížku a jsem ráda, že ji mám, i když pocity jsou smíšené.

Urban Miloš, Hastrman, Argo 2018, 344 stran bez obrázků.

Dvě časové roviny a jeden vypravěč. A dosti netypický. Jde totiž o postavu přímo pohádkovou. Vypravěčem je tu sám hastrman alias baron de Caus.

První kniha popisuje život na vesnici v 19. století. Johanes Salmon, baron de Caus přijíždí do Staré Vsi pod Vlhoští, aby se ujal rodového majetku a zvelebil síť rybníků. Pomalu se seznamuje s obyvateli vesnice a začleňuje se do místní společnosti. Poznává učitele Vovsa a faráře Fidelia a zejména rychtářovu dceru Kateřinu, které nikdo neřekne jinak než Katynka. Baron de Caus je moderní a osvícený člověk, který je svým chováním pro obyvatele výstřední i záhadný zároveň. Sám se sebou bojuje, aby zkrotil zvíře ukryté v jeho nitru. Katynka je v jádru stejná, nespoutaná a silná osobnost. Není divu, že je to k sobě táhne. Není sám, Katynku miluje i učitel Voves a farář Fidelius, který si uvědomuje svůj prohřešek a snaží se proti touze bojovat. Katynka cítí spřízněnost s baronem, ale jejich vztah spěje k tragédii.

Druhá kniha nás přenese do současnosti. Do doby kdy je příroda bezohledně ničena kvůli podnikatelským zájmům. Baron de Caus se stává bojovníkem za záchranu svého kraje a neváhá k tomu použít i dosti drastické metody. Jde "přes mrtvoly" doslova. Setkává se s úředníky a podnikateli, aby se vždy dověděl, že nikdo za nic nemůže a každý poslouchá jen rozkazy svého nadřízeného. Setkává se s organizací Děti vody, která spojuje ekology a poznává, že by to mohla být správná cesta k obnově.

Nebudu tady rozebírat konec, protože ti co knihu ještě nečetli a chystají se, by přišli o zápletku. Můžu jen říct, že mne dost překvapil.

Co se týká hodnocení, tak mne mnohem víc bavila první kniha popisující 19. století. Autor si vyhrál s jazykem a symbolismem. Každá věta je tu vybroušena k dokonalosti. Chvílemi mi líčení připomínalo pohádku, jindy zase zazněl odkaz na Erbenovy balady. Příběh líčí vesnické rituály spjaté s ročními dobami, líčí tradiční slavnosti a veselice. Chvílemi až mystické povahy. Velmi oceňuji popisy krajiny, hospodářských stavení i rituálů.

Velmi zajímavě působily momenty, kdy se postava hastrmana "rozdvojuje", oddělení barona od hastrmana ve chvílích, kdy zabíjí. Rozpolcenost postavy tím mnohem více vynikla. Vyděšený baron sleduje hastrmana při vraždách zpovzdálí, jako by to nebyla jedna bytost.

Druhá kniha se současnou linkou mne už tak nebavila. Hastrman jako ekoterorista, který vyhazuje stroje do povětří a nemilosrdně likviduje všechny, kdo mu stojí v cestě, mi přišla trochu moc ve stylu amerických filmů. Organizace Děti vody sice má působit jako správný krok k nápravě, ale přiznám se, že z popisu některých jejích členů jsem si udělala obrázek trochu jiný. Spíš mi přišli jako zrovna letící móda.

Trochu mi vadí, že kniha je brožovaná bez pevné vazby. Musí se na ni dávat větší pozor, aby se nezničila. Rozhodně ji necpěte do kabely. :-)

Hastrman byla má první kniha od autora Miloše Urbana a přivedl mě k ní film. I přes některé výhrady se mi líbila a teď se chystám na další. Příběh staré Prahy s názvem Sedmikostelí.