Vánoční sen Radima Schwaba poprvé, 24. 11. 2019

Autor plakátu Tereza Rákosníková

Listopad se pomalu sune ke svému konci a příští týden už budeme zapalovat první svíčku na adventním věnci. Někdo už má dárky nakoupené, někdo teprve přemýšlí, co komu dát. Hospodyňky se pouští do velkého úklidu a pomalu připravují plány na největší pečící akci v roce - vánoční cukroví. Kromě shonu začíná také období vánočních koncertů. K mým oblíbeným patří už několik let cyklus koncertů Radima Schwaba s názvem Vánoční sen. Letos bylo turné zahájeno v pražském Klubu Joe, tak se pojďme podívat, co si pro nás Radim přichystal. :-)

Klub Joe nás přivítal vánoční výzdobou a jevištěm ozdobeným rampouchy. Odbila pátá hodina odpolední a koncert začal. Na minutu přesně!!! Na podium vystoupali hudebníci, všichni sladění do černobílé kombinace barev. Ve stejných barvách a s novým sestřihem středem publika přišel i hlavní interpret Radim Schwab.

Hned na úvod zazněla klasická skladba Johanna Sebastiana Bacha Jesu, Joy Of Man's Desiring, kterou najdeme na albu Amoroso. Radim přivítal všechny v klubu a nastínil, co nás čeká. Pak vyzval publikum, aby se v další skladbě připojilo ke zpěvu, protože ji všichni budeme znát. No, ano. Koledu Rolničky, rolničky sice známe všichni už od dětských let, ale věřte mi, že zpívat jsme nemohli. :-D Byly to totiž ony pověstné upravené rolničky, ve kterých se v šíleném tempu vystřídaly snad všechny žánry co znám. :-D Publikum nezpívalo, ale královsky se bavilo. Milým pohlazením byla skladba K Vánocům se vrátím (v originále I'll Be Home for Christmas). Píseň je dílem autorů Kima Gannona, Waltera Kenta a Bucka Rama. V roce 1943 ji nahrál Bing Crosby. Skladba byla věnována vojákům umístěným v zámoří během druhé světové války. Vyjadřuje jejich touhu být na Vánoce u svých rodin. Postupně se stala stálicí repertoárů v čase Vánoc. Do programu Radim zařadil i písně, které si přáli posluchači. Jednou z nich byla Broken Vow od autorů Lary Fabian a Waltera Afanasieffa.

Radim si na svůj první vánoční koncert pozval dva hosty. Dvě dámy, které nejen, že vystupovaly sólově, ale doprovázely Radima i jako vokalistky. Jako první vystoupila herečka a zpěvačka Teresa Trnková se šansonem Vánoce. Teresku si pamatuji z letního koncertu v rámci Léta plného hvězd a musím říct, že její vystoupení bylo milým překvapením. :-)

Neodmyslitelnou součástí každého koncertu je Hudba noci z Fantoma Opery. Ta prostě být musí. Místo skladatele Erika se na jevišti vzápětí objevil Don Giovanni. Radim říkal, že neví, jak by měl tuto postavu charakterizovat. Zná prý pro něj slovíčko, ale to se nedá použít na vánočním koncertě. Já bych navrhovala pojem sukničkář. Ale přiznám se, že mě napadlo i pár slov neslušných. :-) Jak už asi mnozí tuší, dalším bodem programu byla Canzonetta: Deh vieni alla finestra. Během árie si svůdník pohrával s rudou květinou a trhal okvětní lístky. Znáte hru Má mě rád či nemá, že? Tentokrát jsme si klasiku užili s ryze brněnským zakončením, když Don Giovanni ve finále, po otrhání všech okvětních lístků, zvolal: "Má mňa ráda! Nevaří, nepere, ale má mňa ráda!" :-D Velmi oblíbená mezi fanoušky je skladba Mně sílu dáš a tak nemohla na koncertě chybět.

Druhým hostem Radima Schwaba byla Karolína Kaňková, která publiku představila rozvernou skladbu It's Oh So Quiet. Píseň nazpívala v roce 1951 americká zpěvačka Betty Huttonová. Původní skladba je německá. Největšího věhlasu dosáhla poté, co ji přezpívala zpěvačka Björk. Karolína to na jevišti pořádně rozjela. :-)

Za pomoci Teresky a Karolíny zazpíval Radim tradicionál Už z hor zní zvon. Zajímavostí této písně je, že text napsal bývalý kapitán otrokářské lodě John Newton v 18. století. Když na moři zažil silnou bouři, která málem potopila loď, prosil boha o milost. Později se stal knězem. Další z písní na přání byla Jaká to nádhera, v originále nazvaná Caruso a věnovaná tenorovi Enricu Carusovi. První část koncertu zakončila skladba Bílé Vánoce. Píseň amerického skladatele židovského původu Irvinga Berlina byla vytvořena pro film Holiday Inn a v roce 1943 dokonce získala cenu za nejlepší hudbu.

Druhou část koncertu zahájili účinkující skladbou Pohádka o Vánocích, z alba Grazioso. Na ni navázala melodická Can't Help Falling In Love, od Elvise Presleyho. Dalším pohlazením se stala skladba Hijo de la luna, což se dá přeložit jako syn měsíce. Krásná píseň se smutným textem. Složil ji José Maria Cano a dosáhl toho, že zlidověla. Byla přeložena do mnoha jazyků a dostala se do repertoáru takových hvězd jako Sarah Brightman nebo Monserrat Caballé. Vypráví o cikánce, která prosila měsíc, aby jí pomohl získat muže. Měsíc jí to slíbil, ale žádal za to její prvorozené dítě. Sňatek se uskutečnil a rodičům snědé pleti se narodil syn. Kůži měl bílou jako kožich hranostaje a oči šedé. Cikán si myslel, že ho manželka podvedla a smrtelně ji zranil nožem. Dítě odnesl na vrchol hory a tam ho nechal. Píseň říká, že když je dítě spokojené, je měsíc v úplňku. Když naříká, měsíc ubývá, aby mu udělal kolébku.

Ve druhé části koncertu dostaly opět prostor obě dámy. Jako první vystoupila Tereska Trnková se šansonem Le diable (Ça va), jehož autorem je Jacques Brel. Krásná dramatická skladba a úžasná francouzština. Šanson vypráví o tom, jak se ďábel vydal na zem, aby se podíval, jak si stojí jeho zájmy. S tím co uviděl, byl nadmíru spokojen. Vrátil se do pekla a uspořádal hostinu. Na jejím konci pronesl řeč, ve které shrnul svá pozorování. Daří se mu velmi dobře. Národy mezi sebou válčí. Korupce pěkně bují a vůbec to jde s lidstvem z kopce. Bohužel i dnes je píseň stále aktuální.

Na přání návštěvníků byla do programu zařazena skladba Hallelujah a po ní došlo na tradiční součást vánočních koncertů - povídku Jiřího Suchého. Letos padla volba na Živý betlém kronikáře Hlaváče. V publiku se našlo pár jedinců, kteří ještě vánoční povídku neslyšeli. Pro všechny to byl silný zážitek. Klub se otřásal smíchem.

Po povídce přišla na jeviště Karolína Kaňková s písní All I Want For Christmas Is You, kterou proslavila Mariah Carey. Patří k nejlépe prodávaným vánočním skladbám.

Po delší době jsme zase měli možnost užít si skladbu Oceano a u ní se na chvíli zastavím. Radim řekl, že ho překvapilo, že si o ni lidé píší. Že je to náročná skladba. Dumám, co tím chtěl básník říct? Že sneseme jen lehčí kusy nebo diskotékové vypalovačky? Snad ne. Přemýšlím, zda se mám urazit či ne. :-) Myslím, že v pohodě sneseme i náročnější skladby než je Oceano. ;-)

Koncert se pomalu posunul ke svému závěru a před námi byly už jen čtyři skladby. Zástupce alba Grazioso Blue Moon a pohádková Jdi za štěstím, opět s doprovodem Teresky a Karolíny. Další neodmyslitelnou součástí všech koncertů je skladba Neznámá, která dokáže publikum rozhýbat. U ní se vždy tleská do rytmu a ani tentokrát to nebylo jinak. Poslední písní koncertu se stala Ty budeš má z alba Grazioso.

Účinkující doprovázela čtyřčlenná kapela ve složení Petr Ožana (piano), Tomislav Zvardoň (kytara), Jaroslav Kovařík (baskytara) a Ondřej Jelínek (bicí). Hráli skvěle.

Všichni účinkující byli odměněni dlouhým potleskem a došlo na přídavek. Opakovaly se Rolničky. Po nich následoval potlesk vestoje.

Umělcům patří náš velký dík za hezký zážitek. Radim to měl tentokrát ještě náročnější. Vystupoval se silnou virózou. Poznali jsme, že nejede na 100 % jako jindy, ale odzpívat s indispozicí Dona Giovanniho, Bachovo Jesu nebo Hijo de la luna, to opravdu klobouk dolů. Takže kromě díků přejeme ještě brzké uzdravení. :-)

Před koncertem, během přestávky a po něm byla možnost zakoupit si Radimovo poslední album Grazioso a nechat si ho podepsat. Letos přibyla jedna novinka. Limitovaná edice triček. A tak mám doma jeden suvenýr a dvě podepsaná CD, která skončí jako dárky pod stromečkem. :-)