V barvách barytonu

27.08.2019

V barvách barytonu, Lukáš Vlček. AZCD 2016 


Výlet do Ostravy přinesl kromě zážitku z muzikálu Rebecca i tip na další CD, které se rychle zařadilo mezi mé oblíbence. :-)

Lukáš Vlček pochází z Brna. Hudba a divadlo ho přitahovaly už od dětství. Navštěvoval hudebně dramatický obor, hodiny sólového zpěvu, hry na klavír a moderního tance v rámci ZUŠ. Vystudoval JAMU a během studia začal spolupracovat s brněnskými divadly. Nejčastěji se vyskytuje na scéně Městského divadla Brno. Má za sebou více než čtyřicet muzikálových a činoherních rolí, např. Javerta v Bídnících, Ježíše v Jesus Christ Superstar či Maxima de Winter v muzikálu Rebecca. Vystupoval v zahraničí a s jeho hlasem se můžeme setkat i v dabingu.

Album obsahuje celkem 19 skladeb. Rozdělila bych je asi do tří kategorií: muzikálová melodie, klasická skladba a evergreen (nebo jak říkáme u nás doma "staré dobré fláky"). Muzikál je tu zastoupen pěti písněmi. Jako první přijde na řadu duet Fantom Opery, který si Lukáš zazpíval společně s Martinou Klinkovskou. Připomínkou Bídníků je Javertova píseň Hvězdy. A nemůže chybět ukázka z Jesus Christ Superstar, v tomto případě píseň Gethsemany. Další dvě skladby přinesly rozšíření mých obzorů. Melodická Když se víra v bázni skrývá mě přivedla k muzikálu Papežka. Podle bestselleru americké spisovatelky Donny W. Cross Papežka Jana napsal německý muzikálový skladatel a textař Dennis Martin příběh o ženě, která se v 9. století stala papežem. Prozradila se, až když porodila dítě. V muzikálu Papežka si Lukáš Vlček zahrál roli opata Rabana. A druhou novinkou se stala píseň Magdaléno z autorského muzikálu Zdenka Merty a Zory Jandové Nahá múza. Odehrává se v meziválečné Paříži, kde se schází umělci celého světa.

Nejhojnější zastoupení mají na albu evergreeny napříč hudebními směry. Svého zástupce má swing i šanson. Najdeme tu píseň What A Wonderful World, kterou poprvé nazpíval Louis Armstrong, New York State Of Mind z pera Billyho Joela nebo You Don't Have To Say You Love Me. Tato píseň vznikla v roce 1965. Původní název zněl Io che non vivo (senza te). Autorem hudby je Pino Donaggio a text napsal Vito Pallavicini. O rok později ji s anglickým textem nazpívala Dusty Springfield. Postupně se stala oblíbenou stálicí repertoáru mnoha zpěváků, např. Elvise Presleyho. K mým favoritům se zařadil duet s Janou Musilovou Venku je déšť a mráz (Baby, It´s Cold Outside) a nádherná skladba Rozeznávám s textem Michala Horáčka a hudbou Petra Hapky.

Klasickou skladbu zastupuje Canto della terra, jejímiž autory jsou Francesco Sartori a Lucio Quarantotto, autoři jednoho z největších hitů Andrea Bocelliho, písně Conte partirò. Podobně jako Conte partirò byla i Canto della terra později provedena jako duet se Sarah Brightman.

Součástí alba je booklet s informacemi o interpretovi a spoustou fotografií z představení i z nahrávacího studia.

Album V barvách barytonu dokáže rozhýbat i pěkně zklidnit. Ale stejně jako u ostatních... kulisa k práci to zrovna není, aspoň pro mě ne. :-)