Swing and Classic aneb JS+JS, Festival hudby Zámek Dobříš 14. 8. 2021

Poslední den festivalu se nesl ve znamení zábavy pro celou rodinu. Pro děti byla připravena loutková pohádka, odpoledne se konal koncert sboru Pueri gaudentes a pro zájemce o hudební nástroje probíhaly celé odpoledne komentované prohlídky výstavy historických houslí. Na jednu z nich jsme se vypravily i já a moje maminka. Výstavou nás provázel houslista a soudní znalec Jaroslav Svěcený. Dověděly jsme se spoustu zajímavých faktů o houslařských dílnách. Novinkou pro nás bylo povídání o smyčcích, protože doteď nás skutečně nenapadlo se o ně více zajímat. Zároveň jsme si mohly vystavené exponáty hned poslechnout. Pan Svěcený na představované nástroje hrál, aby nám ukázal, jaké rozdíly mezi nimi jsou. Moje maminka navíc dostala i důležitý úkol. Byla pověřena paní Žádníkovou, aby hlídala mistrův pitný režim, protože ho večer čekal ještě závěrečný koncert. Každých deset minut měla upozorňovat, že je čas se napít. A dělala to skutečně poctivě.:-) Aby ne, když jí dvě další návštěvnice se smíchem oznámily, že když nebude pořádně dozírat, tak ji "napráší". :-) Pro zájemce bylo připraveno i nahlédnutí do houslařské dílny. Bližší informace o výstavě je možné vidět v následujícím odkazu.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096902795-studio-6/221411010100810/video/856804#

Úplný závěr festivalu patřil koncertu, který kombinoval swing s klasickou hudbou. Na jevišti se potkal houslista Jaroslav Svěcený se zpěvákem a moderátorem Janem Smigmatorem. Večer se nesl v žertovném duchu. Hned na začátku pánové zjistili, že oba vystupují zejména na zámcích. Pan Svěcený na to odvětil, že tvoří Schlossduo.

A už se koncert rozjel a hit střídal hit. Jako první zazněla skladba bratří Gershwinů A Foggy Day In London Town. Poprvé se objevila ve filmu A Damsel in Distress z roku 1937, kde ji zpíval Fred Astaire. Dostala se do repertoáru takových hvězd jako byli Frank Sinatra, Ella Fitzgerald, Louis Armstrong či Billie Holiday. Na Dobříši ji zazpíval Jan Smigmator a houslové sólo si střihl Jaroslav Svěcený. Po této skladbě měl následovat blok písní v podání Jana Smigmatora a jeho doprovodné kapely a pan Svěcený si měl chvíli odpočinout. Ale rozhodl se, že zůstane na jevišti a koncert si užije společně se všemi. Zpěvák Jan Smigmator mu nabídl, že mu k poslechu opatří skleničku vína, ale to mistr s díky odmítl, protože podle vlastních slov by po víně mohl hrát už pouze largo, ale během koncertu bude potřeba zvládnout i allegro. :-)

U filmu jsme zůstali i v následujících písních. Skladbu Days Of Wine And Roses složili Henry Mancini a Johnny Mercer pro stejnojmenný film z roku 1962. O rok později získala cenu Academy Awards za nejlepší píseň. Fráze "dny vína a růží" pochází původně z básně Vitae Summa Brevis anglického básníka z druhé poloviny 19. století Ernesta Dowsona. Bratři George a Ira Gershwinové jsou autory skladby Our Love Is Here To Stay. Poprvé zazněla v roce 1938 ve filmu The Goldwyn Follies, ale proslavila se až filmem An American in Paris z roku 1951, kde ji zpíval Gene Kelly. Byla to poslední skladba, kterou George Gershwin složil před svou smrtí v roce 1937. Bratr Ira k ní napsal slova až po jeho smrti a bratrovi ji věnoval. V roce 1928 bratři společně složili píseň Embraceable You. O dva roky později se objevila v muzikálu Girl Crazy v podání Ginger Rogersové.

Hit Fly Me To The Moon od Barta Howarda byl poprvé vydán v roce 1954 pod názvem In Other Words. Nejznámějším interpretem skladby je Frank Sinatra. Na dobříšském zámku ho s perfektní lehkostí vystřihl Jan Smigmator. Následující píseň Poustevník (v originále Day By Day) byla zároveň upoutávkou na zpěvákovo poslední album s názvem Murphyho zákon. Český text napsal Josef Nečas. Moon River, ústřední hudební motiv amerického filmu Snídaně u Tiffanyho složil Henry Mancini v roce 1961 pro Audrey Hepburnovou, která ve filmu hrála hlavní roli. Otextoval ji Johnny Mercer. Skladba získala Oscara za nejlepší filmovou píseň. Jako svou první rozhlasovou nahrávku si ji vybral Karel Gott. Na koncertě zazněla česká verze s názvem Měsíční řeka a Jan Smigmator ji věnoval památce Karla Gotta. 

Následující dvě skladby nás zavedly do dílny Michela Legranda. Píseň Watch What Happens, v originále Recit de Cassard, vznikla pro film Paraplíčka ze Cherbourgu, francouzský hudební film z roku 1964. A z filmu byla i skladba následující. How Do You Keep The Music Playing s textem Alana a Marylin Bergmanových zazněla ve filmu Best Friends z roku 1982. Společně s kapelou a se zpěvákem si ji zahrál i Jaroslav Svěcený. Pánové jsou oba vtipálci a přispívali tak k uvolněné atmosféře koncertu. Jan Smigmator poznamenal, že si pod dohledem Jaroslava Svěceného připadá tak trochu jako před posudkovou komisí. Dostalo se mu ujištění, že se mu pan Svěcený určitě ozve.

A přišla chvíle na jednu perličku. Pro město New York vytvořil Jaroslav Svěcený čtyřicetiminutovou skladbu, kterou městu věnoval. Starosta města prohlásil, že je to poprvé, co někdo dal městu New York něco zadarmo. Skladba Jaroslava Svěceného je uložena v archivu města New York. Společně s klavíristou nám mistr zahrál Preludes George Gershwina a vrátili jsme se opět k Vivaldimu. K Adagiu nám pan Svěcený pověděl zajímavou věc. Neví se jistě, zda je Vivaldi jeho autorem. Existují totiž dva autoři, kteří se hlásí ke stejným notám. Ale protože tehdy neexistovala OSA, tak to nikomu nevadilo. Něžnou vsuvkou se stala skladba Giullia Cacciniho Ave Maria. Před přestávkou se hudebníci rozhodli, že si trošičku "zablbnou". Skladbu, kterou si k tomu vybrali, nám nepředstavovali, protože to ani nebylo třeba. Píseň Říkej mi to, prosím, potichoučku nazpívala Jiřina Salačová. Původní text napsal Jiří Mládek a hudbu složil Václav Pokorný. Poprvé byla vydána v roce 1946. Pánové si to náramně užívali. Chvíli to dokonce vypadalo, že si pan svěcený s kontrabasistou dají souboj na smyčce. :-)

Po přestávce jsme zavítali do světa muzikálu. Jan Smigmator nám zazpíval skladbu Old Devil Moon z muzikálu Finian's Rainbow z roku 1947. Hudbu složil Burton Lane a slova napsal Yip Harburg. U nás známe tento muzikál v úpravě Jana Wericha a Jiřího Voskovce pod názvem Divotvorný hrnec. Z první poloviny 20. století pochází píseň Moonlight In Vermont s hudbou Karla Suessdorfa a slovy Johna Blackburna. Zajímavou historii má skladba Georgia On My Mind, kterou nám Jan Smigmator připomněl zpěváka Raye Charlese. O něm se ví, že když nebyl spokojen s výkony hudebníků, neváhal kapelu vyhodit a všechny nástroje si nahrál sám. Píseň vznikla v roce 1930 a jejími autory jsou skladatel Hoagy Carmichael a textař Stuart Gorell. Hoagy původně psal píseň o své sestře Georgii, ale potom se rozhodl, že bude skládat píseň o státu. Ray Charles nazpíval Georgia On My Mind až v roce 1960.

Filmovou píseň Emily z dílny Johnnyho Mandela a Johnnyho Mercera má ve svém repertoáru i Tony Bennet. Skladba zazněla ve filmu The Americanization of Emily z roku 1964, kde ji zpívala Julie Andrews. Na Dobříši si ji zazpíval Jan Smigmator.

A k dalšímu malému souboji došlo v následující skladbě L-O-V-E, kterou proslavil Nat King Cole. Hudbu k ní složil Bert Kaempfert a slova Milt Gabler. Vydána byla v roce 1964. Nejprve zazpíval Jan Smigmator anglickou verzi skladby, pak předal pomyslnou štafetu Jaroslavu Svěcenému a užili jsme si krásné houslové sólo. Když dohrál, pousmál se a ke zpěvákovi prohodil: "Teď ty." A skladbu jsme si poslechli s českým textem.

Koncert se pomalu chýlil ke konci a na řadu přišel hit, který nejvíce proslavil Frank Sinatra. Píseň Strangers In the Night vznikla v roce 1966. Hudbu k ní složil Bert Kaempfert a slova Charles Singleton a Eddie Snyder. Lidé tuhle skladbu milují a na koncertech byla velmi žádaná. Frank Sinatra ji přitom nenáviděl.

Poslední skladbou koncertu se stala Sinatrovská hymna My Way. Píseň je původně francouzská, měla název Comme d'habitude ("Jako obvykle"). V roce 1967 k ní napsal anglický text zpěvák Paul Anka. Píseň je to nádherná, ale trochu smutná. Frank Sinatra v ní bilancoval svůj život. Jan Smigmator k ní napsal vlastní text a nazval ji Za svým snem jít. Je o tom, že má člověk všechno před sebou a stačí jen jít za svým cílem. Konečně jsem měla pocit, že se zpěvák nechystá umřít či v lepším případě končit s kariérou.

Všichni účinkující byli odměněni bouřlivým potleskem a na řadu přišel přídavek. Na rozloučenou nám Jan Smigmator zazpíval skladbu What A Wonderful World. V roce 1967 ji na singlu vydal Louis Armstrong. 

Koncert skončil a na jeviště přišla Zdeňka Žádníková Volencová, aby společně s Jaroslavem Svěceným poděkovali všem účinkujícím a sponzorům a oficiálně ukončili první ročník Festivalu hudby Zámek Dobříš. Došlo i na slzičky dojetí. Myslím, že se festival mimořádně vyvedl a už teď se těším na příští rok. :-)