Soudné sestry čarují v Příbrami, 28. 12. 2019

Lancre, Ankh-Morpork, Smrť,... Zdánlivě podivná slova, která nedávají smysl. Pokud ovšem nejste milovníkem fantasy ságy Úžasná Zeměplocha od autora Terryho Pratchetta, pak tato slovíčka důvěrně znáte.

Zeměplocha je svět ležící na zádech čtyř slonů. Ti stojí na krunýři obrovské vesmírné želvy A'Tuin. Je to svět plný kouzel, kde kromě lidí žijí i trpaslíci, trollové a další bytosti. V malém království Lancre v horách Beraní hlavy žijí tři čarodějky z příběhu Soudné sestry, který ožil na prknech příbramského divadla.

Soudné sestry (v originále Wyrd Sisters) vyšly poprvé v roce 1988. V království Lancre zemřel král Verence I. a na trůn usedl vévoda Leonal Felmet. Všechno by se mohlo zdát v pořádku. Jen kdyby král nespadl ze schodů s vlastní dýkou v zádech a nezmizel jeho malý syn. Vévoda se ujímá vlády a ruší zaběhnuté zvyky a tradice. Jeho počínání se dotkne tří čarodějek - Bábi Zlopočasné (neoficiální představené všech čarodějek), Stařenky Oggové a mladé čarodějky Magráty Česnekové. Nutit čarodějky platit daně? Neslýchaná drzost. Ale situace je ještě horší. Proti Felmetovi se bouří samotná země a žádá čarodějky o pomoc. Bábi, Stařenka a Magráta se musí pustit do práce a i přes pravidlo "o nevměšování" zajistit, aby na trůn usedl pravý král. Kdo už se s touto trojicí setkal, tak ví, že o humorné příhody nebude nouze. Jestli chcete vědět, zda se jim podaří vyřešit problém, zajděte si do divadla. :-)

Terry Pratchett není na scéně příbramského divadla k vidění poprvé. V roce 2011 měla premiéru inscenace Stráže! Stráže! o členech městské hlídky Ankh-Morporku.

Autor ve svých dílech využívá znalosti historie, literatury ad. Využívá nadsázku. V Soudných sestrách vzdává svým humorným způsobem poctu dílu Williama Shakespeara. Hlavní linka příběhu se točí kolem hry Macbeth. V inscenaci se vyskytují přímo citace z klasikových děl.

Překlad Jana Kantůrka zdramatizovaly Kateřina Fixová a Pavlína Schejbalová. Představení režíroval Milan Schejbal.

Kateřina Fixová ztvárnila i jednu z trojice čarodějek - živočišnou a věčně dobře naladěnou Stařenku Oggovou. Neodmyslitelným parťákem Stařenky je její kocour Silver. Ani tady nemohl chybět a na jeho pronikavé zelené oko diváci hned tak nezapomenou. :-) Přišlo mi, že by Stařenka mohla být ještě živelnější, ale hra je teprve krátce po premiéře, takže se časem určitě ještě víc odváže. Čekala jsem, jestli bude Ježčí píseň, ale v příbramské verzi není.

Doyenku čarodějek Bábi Zlopočasnou ztvárnila Helena Karochová. Pořád jsem si říkala, jak to asi vypadá, když má Bábi výraz "o který by se pořezala i ocel". Už to vím. :-) Helena Karochová zahrála Bábi tak, jak je popsána i v knihách. Přísná, vzbuzující respekt, a když se rozčílí, tak radši zalezete pod sedačku. :-)

Nejmladší čarodějku Magrátu Česnekovou hrála Eliška Nejedlá. Její Magráta je trochu akčnější a je ostatním čarodějkám větší partnerkou. Ale zůstala jí naivita a nezkušenost v určitých ohledech. Dohromady celá trojice funguje velmi dobře.

Hlavní záporáky, vévodu a vévodkyni Felmetovi, ztvárnili Radomír Švec a Anna Fixová. Vévodovo šílenství bylo velmi působivé a přesvědčivé. Stejně tak povaha vévodkyně. Vzbuzovala antipatie a dojem hlavního zla v království - což se nakonec ukázalo jako pravda. :-)

Mojí oblíbenou postavou byl vždycky Smrť, takže jsem byla zvědavá na jeho podobu. Místo černého pláště má příbramský smrťák kabátek s kápí fialové barvy a herci zakrývá tvář maska. Ale jsem spokojená. Smrť působí impozantně a důstojně. Upravený zvuk hlasu a nehybnost masky odpovídá představě, kterou jsem získala z četby. Smrtě hrál Vladimír Senič, který ztvárnil ještě postavu principála kočovných herců Žeňu Vínozpěva.

Výraznou postavou je trpaslík a dramatik Mášrecht v podání Martina Dusbaby. Při narážkách na malý vzrůst roztomile prskal. Myslím, že teď už si všichni budeme dávat pozor, abychom trpaslíky nenazývali zahradní ozdobou. :-)

Postavu ducha zavražděného krále Verence I. vytvořil Lukáš Typlt, dospělého syna Tomjana Petr Florián a Šaška, který nenávidí své povolání, ztvárnil Jan Konečný. Na scéně divadla se objeví téměř celý herecký soubor.

Výprava je dílem Kateřiny Baranowské. Scéna je vytvořena tak, aby umožňovala hrát divadlo na divadle. Král Verence I. i vévoda Leonal jsou v duchu Skotské hry oblečeni do kiltů. Kostýmy čarodějek mají shodné ladění do tmavých barev. Magrátě nechybí její oblíbená okultní bižuterie. A podařilo se jí zkrotit své nepoddajné vlasy. :-)

Součástí inscenace jsou projekce, které dotváří situace, např. plynutí času. Krásně je doplňuje hudba Zdeňka Dočekala. Ta se mi moc líbí.

Neubránila jsem se srovnávání s kultovním představením Soudných sester z Divadla v Dlouhé, které mělo premiéru v roce 2001 a hrálo se třináct let. Nemůžu říct, která verze je lepší, protože je každá jiná. Na příbramské se mi líbí, že se drží knižní předlohy, takže nechybí ani scéna vyvolávání démona pomocí válečku a valchy. :-)

Pokud se chcete podívat do světa, kde vládne magie a hlavologie, jsou Soudné sestry přesně pro vás. Já jsem se výborně bavila.