Poklona uctivá pro šanson. Recitál Zlatky Bartoškové, 16. 9. 2020

22.11.2020

Poslední týdny byly tak hektické, že jsem se ani neohlédla a uplynuly dva měsíce, aniž bych něco přidala. A měla bych se stydět. Zapomněla jsem na jeden krásný zážitek, který předcházel novému uzavření kulturních akcí. Večer 16. září ovládl příbramský D-klub šanson. S recitálem Poklona uctivá tu vystoupila zpěvačka Zlatka Bartošková. Byl to večer plný poezie a laskavého humoru.

Své začátky má Zlatka Bartošková spojeny s orchestrem Ladislava Bareše v Liberci a s orchestrem Československé televize pod vedením dirigenta Václava Zahradníka. Spolupracovala i s Ostravským rozhlasovým orchestrem a Armádním uměleckým souborem. V současnosti se věnuje především šansonu a zpívá pouze vlastní repertoár. Mezi její spolupracovníky patří textaři a skladatelé Ondřej Suchý, Jiří Toufar, Petr Ožana ad.

V D-klubu doprovázeli paní Zlatku pianista Jiří Toufar a houslistka Zuzana Grosmanová. Hned od jejich vstupu do klubu bylo jasné, že nás čeká velice příjemný zážitek. Paní Zlatka je zářivá osobnost, která kolem sebe šíří pohodu. Se všemi se přivítala a pak to začalo. Slovy Zlatky Bartoškové: děcka, jdeme na to!

Recitál se sice jmenoval Poklona uctivá, po nejnovější desce, ale byl to průřez celou diskografií. Asi nedám skladby v jejich správném pořadí, ale vybavuji si, že jako jedna z prvních zazněla skladba Život je chlap z alba Dáma s cigaretou. Zpívala ji i Marta Kubišová. Ze stejnojmenné desky přišla na řadu píseň Královská korunka. Ta patří k nejoblíbenějším písničkám mé maminky. Však si taky začala hned prozpěvovat spolu s interpretkou. Že to s námi vrtělo hned od začátku asi ani nemusím říkat. Nejspíš jsme zaujaly i zpěvačku, protože po skončení písničky se k nám obrátila se slovy: "Ženský, odkud ta slova znáte?." :-)

Album Živá mělo v programu hned pět zástupců. Prvním byl jeden z prvních šansonů, který Zlatka Bartošková zpívala. Skladatel Jiří Brabec pro ni složil píseň Něžně krásná. Na motivy básníka Jiřího Wolkera vznikla skladba Slepí muzikanti. Při této písni spolupracovalo i publikum. Podle pokynu jsme se zapojili při refrénu. :-) Následující skladbu uvedla interpretka s tím, že pánové prominou, ale ženy budou vědět, o co jde. Zazněla skladba Stojíme si v cestě. No, někdy to tak bývá. Z alba Živá zazněly ještě písně Káva a Sbírám.

Z alba Bílej kavalír jsme si užili tři skladby. Titulní skladba Bílej kavalír je vlastně prosba či modlitba. Cirkusové prostředí nám připomněla skladba Gelsomina a o tom, že život není vždy vlídný, vyprávěla píseň Tisíckrát. Ta patří k mým nejoblíbenějším.

Album Kuřárna v blázinci sestává zejména z textů moravského básníka Josefa Řičánka. Psal básně, písňové texty, pohádky, byl významným členem rousínovského divadelního souboru Anakreón a spolupracoval také s vyškovským amatérským divadelním souborem Netrdlo. Jeho život poznamenalo tělesné postižení. Texty Josefa Řičánka se vyznačují poetikou, laskavým humorem a opravdovostí. Z alba Kuřárna v blázinci zazněly dvě skladby s texty Josefa Řičánka: Básnička za polibek a Sny. Píseň Strakatá ze stejnojmenného alba je veselá a optimistická stejně jako její interpretka.

Druhá polovina recitálu patřila zejména albu s názvem Poklona uctivá. Zazněly skladby Bulvár Saint Michel s textem Ondřeje Suchého, Lípa, Tak si tu zpívám s hudbou a textem Petra Ožany, Kavárna U růže a Poklona uctivá.


Zlatka Bartošková, foto: facebook Zlatky Bartoškové.
Zlatka Bartošková, foto: facebook Zlatky Bartoškové.

Paní Zlatka si svůj koncert uváděla a vyprávěla o svých začátcích a cestě k šansonu. Slovo dostal i klavírista a skladatel Jiří Toufar. Zavzpomínal na časy, kdy doprovázel Miroslava Horníčka při jeho pořadech. Bylo to velmi milé povídání plné veselých historek. Koncert měl jednu přestávku a lidé si v jejím průběhu mohli koupit CD. Já i moje maminka jsme na koncert přišly vyzbrojené všemi alby, které se nám podařilo koupit. Než paní Zlatka odešla, aby si chvíli odpočinula před druhou polovinou, zeptala se nás, odkud její písničky známe. Odvětily jsme, že máme doma desky. Na to moje mamča vytáhla z kabelky všech pět CD a zeptala se, jestli máme všechny. No, překvapily jsme. Do hlaholu zazněla odpověď, že jich máme asi i víc, než je ke koupi. :-)

Po koncertě měli diváci možnost nechat si zakoupené album podepsat. A přitom jsme na sebe opět upozornily. Bílý fix připravený pro podpisy nechtěl psát. Ale pro ostřílené návštěvnice kulturních akcí to přece není žádný problém. Po těch letech zkušeností jsme už připravené a vybavené hned několika barevnými fixy. :-) A tak máme všechna CD podepsaná.

Recitál skončil, odcházeli jsme spokojení a nabití pozitivní energií. Ještě teď, když tohle píšu, tak se usmívám. :-)