Nikola Šuhaj obsadil skanzen lidových staveb. Balada pro banditu, Vysoký Chlumec 27. 6. 2020

02.07.2020

Jsou skladby, které známe všichni. Stačí zazpívat kousíček a hned se najde někdo, kdo plynule naváže. Jsou jako nejlepší přátelé, ale kdyby se někdo zeptal, odkud jsou, budeme hodně dlouho přemýšlet. Říká se, že pro písničku není lepší vyznamenání, než právě "zlidovění". Jedním z děl, které se zapsalo hluboko do povědomí veřejnosti je i původní český muzikál či zpěvohra Balada pro banditu.

Příběh volně vychází z románu Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník vydaného v roce 1933. Nikola Šuhaj je reálná postava. Narodil se na konci 19. století. Spolu s dalšími měl bojovat v bitvách první světové války, ale na frontu se nikdy nedostal. Zběhl a skrýval se v okolí Koločavy. Ve vyprávění pamětníků se postupně stal legendou, ale do romantického zbojníka měl daleko.

Balada pro banditu se zrodila v brněnském Divadle na provázku v roce 1975. U její kolébky stál režisér Zdeněk Pospíšil. Libreto napsal Milan Uhde. V době vzniku Balady nesměl tvořit, proto bylo i libreto připisováno Zdeňku Pospíšilovi. O tom, kdo je jeho skutečným autorem, neměli ponětí ani nejbližší spolupracovníci, autora hudby Miloše Štědroně nevyjímaje. Představení mělo netypický rámec. Příběh byl vyprávěn skupinou trampů u táboráku. Představení doprovázela folková skupina Cech. Hudební nástroje znázorňovaly i výstřely ze zbraní. V hlavní roli zbojníka Nikoly vystupoval Miroslav Donutil. Eržiku hrála Iva Bittová, Mageriho Boleslav Polívka a velitele četníků Jiří Pecha. Tři roky po divadelní premiéře vzniklo filmové zpracování Balady pro banditu, které se věrně drželo divadelní hry a zachovalo i původní obsazení.

V roce 2014 uvedlo Baladu pro banditu v režii Milana Schejbala Divadlo A. Dvořáka Příbram. Scénu a kostýmy vytvořila Agnieszka Pátá-Oldak. Zajímavostí je, že příbramskou inscenaci navštívil autor libreta Milan Uhde. (rozhovor k vidění v přiloženém videu)

Letos v létě se příbramská Balada pro banditu vydala na cestu po letních scénách. Jednou ze zastávek byl Skanzen Vysoký Chlumec - Muzeum vesnických staveb středního Povltaví. Představení mělo hned úplně jinou atmosféru. :-)


Anna Fixová a Pavel Batěk, foto: Ivo Mičkal a Lukáš Janičina.
Anna Fixová a Pavel Batěk, foto: Ivo Mičkal a Lukáš Janičina.

V hlavních rolích Nikoly a Eržiky vystoupili Pavel Batěk jako host a Anna Fixová. Anička mě zaujala svým zpěvem. Byla vynikající. Pavel Batěk jako Nikola Šuhaj byl typem tvrdého zbojníka, který si vezme, co chce a neštítí se použít ani poněkud tvrdší metody. Žádný romantický hrdina. Kdepak. :-) Role Nikolových kompliců, kteří ho nakonec za vidinu odměny zradí, ztvárnili Jiří Vojta (Derbak) a Vladimír Senič (Oreb Danko). Příběhem prochází Morana v podání Kateřiny Fixové. Odvádí zemřelé do záhrobí a sleduje Nikolu až do konce. Dovedla bych si představit, že takovou elegantní černou dámu bych mohla potkat v nějakém lepším baru. :-) Nejvíce mi v paměti utkvěl židovský obchodník Mageri, kterého hrál Martin Dusbaba. Je to postava komická, ale velice reálná. Moc dobře ví, jak svět funguje a snaží se v něm co nejlépe přežít. Velitele četníků ztvárnil Lukáš Typlt.

Scéna byla tvořena jen prostředím skanzenu a látkou, která se rozkládala za zády herců. Některé scény probíhaly za ní a měly charakter stínového divadla. Např. zabití Nikoly Šuhaje naznačené jen stíny bylo velice efektní.

Při scéně, kdy Nikola trpí tyfem je obcházen herečkou s dlouhou červenou sukní. Je vidět, že mě muzikálová scéna už pěkně poznamenala, protože se mi při pohledu na ní prohnala hlavou vzpomínka na nezapomenutelnou postavu Krvinky z muzikálu Dracula. :-D

Představení doprovází živá hudba. Mezi členy kapely jsou i členové hereckého souboru.

Balada měla krásnou atmosféru a myslím, že nejeden z diváků si společně s herci pobrukoval písničky Ani tak nehoří, Tmavá nocka ad. Závěrečná píseň Zabili, zabili má velkou sílu a skončila za naprostého ticha. Účinkující byli odměněni dlouhým potleskem a po přídavku se tleskalo vestoje.

Musím se přiznat, že Balada pro banditu nepatří zrovna mezi mé srdcovky, ale jsem ráda, že jsem se do Vysokého Chlumce vypravila. Představení zanechalo dojem a prostředí lidových staveb ho ještě umocnilo. Přistihla jsem se, že ještě dva dny potom, jsem si broukala Zabili, zabili. :-D