Narozeninový recitál Radima Schwaba, 15. 8. 2020

Letošní léto se opravdu činí. Teploty šplhají ke čtyřicítkám a člověk kdyby mohl, svlékne i vlastní kůži. V takových dnech jsme všichni většinou zalezlí ve stínu nebo naložení ve vodě. No, všichni vlastně ne. Někteří vyrazí i na cestu za kulturou. A k takovým patřím i já. Protože rok se s rokem sešel a opět přišel čas narozeninového recitálu Radima Schwaba. Když jsem se zamyslela, došla jsem k tomu, že jsem se zúčastnila všech narozeninových recitálů a vždycky bylo strašlivé horko. Tak si říkám, jestli by Radim neměl zauvažovat o změně data v občance. :-)

Ale ani vysoká teplota nás neodradila. Sešli jsme se v pražském Klubu Lávka u Karlova mostu. Patří mezi nejdéle fungující kluby vzniklé po roce 1989. Původně na jeho místě stával mlýn a lednice. A traduje se, že se tu narodil hudební skladatel Josef Mysliveček, kterému se v cizině přezdívalo Il divino Boemo. Divadelní sál nabízí kromě kulturních akcí i krásný výhled na Pražský hrad a Karlův most.

Koncert zahájila předehra, jejímž autorem je Petr Ožana, a pak už to byla jedna velká hudební smršť. Oslavenec Radim Schwab vyšel před publikum za zvuků písně Pohádka o Vánocích z alba Grazioso. Přijde vám divné zpívat v létě o Vánocích? Nemusí. Stejná byla pouze hudba. Speciálně pro uvádění mimo období vánočních koncertů nechal Radim vytvořit nový text a píseň dostala i nový název Když se Tvé řasy zvednou. Hostitel nás přivítal a následovala skladba Can't Help Falling In Love od Elvise Presleyho z roku 1961. Napsali ji Hugo Peretti, Luigi Creatore a George David Weiss. Jak jsem se dočetla, inspirací pro skladbu se jim stala francouzská milostná píseň z roku 1784 s názvem Plaisir d'amour skladatele Jean-Paul-Égide Martiniho. Radima překvapilo, že si fanoušci o tuto skladbu opakovaně píší. Mě by spíš překvapilo, kdyby se jim nelíbila. Krásná melodie a text a k tomu konejšivý baryton. Mám pokračovat dál, nebo je to jasné? :-)

Na žádném koncertě nesmí chybět Fantom Opery. To už je stálá součást. Ani tentokrát nechyběl. Zavzpomínali jsme si s Hudbou noci. A vzpomínalo se dál. Tvorba Karla Svobody patří bezesporu k tomu nejlepšímu, co u nás máme. Prvním muzikálem, ve kterém Radim účinkoval, byl Monte Cristo a připomněl nám ho skladbou Doteky tvých řas. Píseň Nespravedlivý bůh nás zavedla přímo do muzikálu Dracula. 

A dostávám se k první novince, která na koncertě zazněla. Duet Kam se dám, Ty při mě stůj je dílem belgického zpěváka a skladatele Helmuta Lottiho. V roce 2006 vyšel na jeho albu The Crooners pod názvem There's A Sparkle In Your Eyes. Společně s Helmutem zpívala duet Hayley Westenra. U nás si ho, samozřejmě s českým textem, s Radimem zazpívala Karolína Kaňková. Tahle skladba mi připomíná doby, kdy manžetové knoflíčky byly nezbytnou samozřejmostí a pánové se svým vyvoleným dvořili. :-) První polovinu koncertu zakončila rovněž už tradiční součást narozeninových koncertů. Bylo by divné, neslyšet skladbu Stáří. :-)

Druhou polovinu vystoupení zahájila letní hitovka O Sole Mio, kterou v Čechách pod názvem Za rok se vrátím nazpíval Milan Chladil. Následoval další zástupce alba Grazioso. Radim zazpíval píseň Ty budeš má a pořádně se opřel do operní techniky. Skladbu to posunulo zase o kousek výš. :-) Další novinkou byl duet z muzikálu Miss Saigon Song hrál nám ten ďábel saxofon. Autoři muzikálu Bídníci si pro svůj další počin vybrali příběh Madame Butterfly a děj posunuli do období vietnamské války. Příběh Kim a Chrise nekončil zrovna šťastně, ale hudbu má překrásnou. U duetů jsme zůstali i nadále. Tentokrát ne ve válkou zmítané zemi, ale rovnou v zemi pohádek. Kdo by neznal francouzskou pohádku Jeanne-Marie Leprince de Beaumont Kráska a Zvíře. V roce 1991 se látky chopil Walt Disney a vznikl animovaný hudební film. O tři roky později se na Broadwayi objevil muzikál, který převzal všechny filmové skladby, a nové ještě přibyly. Hudbu složil Alan Menken, texty napsali Howard Ashman a Tim Rice. Scénář je dílem Lindy Woolvertonové. První Kráskou byla Susan Egan a Zvířetem Terrence Mann. V Klubu Lávka se v duetu Kráska a Zvíře do pohádkových postav převtělili Karolína s Radimem. V divadelní verzi zpívá tuhle skladbu Paní Konvičková. Kdyby víla proměnila v předmět denní potřeby Radima, nejspíš by z něj byl samovar či bojler. Jistě ne čajová konvička. :-)

Koncert pomalu dospěl do své poslední části, která patřila rychlejším tanečním skladbám. Na řadu přišla italská Quando, Quando, Quando a hned po ní v klubu vypukla Bouřka. Na závěr zazpíval Radim píseň Mít rád víckrát. Publikum odměnilo účinkující potleskem vestoje. Letos se místo jednoho přídavku konaly hned dva. Tradičně zazněla Neznámá. Docela ráda bych si jednou zase poslechla živě původní romantickou verzi. Překvapením byl druhý přídavek. Skladba Láska zní v duši mé, v originále I Feel Love. V roce 1977 ji nazpívala Donna Summer, jež je společně s Giorgio Moroderem a Petem Bellottem i spoluautorkou. Skladba má jedno velké prvenství. Je to totiž klíčová píseň tzv. Hi-NRG stylu. Že nevíte, co to je? Věřte mi, že já jsem taky neměla tušení, o co jde. Ale co nevíme, to zjistíme, že? Takže: jde o druh elektronické taneční hudby, která významně ovlivnila vývoj žánrů jako je techno nebo house. Skoro by se mi chtělo říct, že tady je počátek toho neskutečného kraválu, který opravdu nemám ráda. :-) Ale musím uznat, že tahle skladba ještě šla. Docela se mi i líbila. Trochu mi připomínala muzikál Obraz Doriana Graye. Ne hudbou, ale spíš celkovým vyzněním. Viděla jsem Radima jako "sjetého" Alana. :-)

Hostem Radima Schwaba byla všestranná zpěvačka Karolína Kaňková. Tohle jméno pravidelní návštěvníci Radimových koncertů jistě znají. Dokáže zazpívat klasiku, jazz i popovou skladbu. Pro nás si připravila hned několik "pecek". Z muzikálového žánru vybrala Knížku snů ze světoznámých Bídníků a připomněla nám muzikál Jesus Christ Superstar. Píseň Máří Magdaleny Mít rád bližního svého je stejně jako Fantinina Knížka snů dojemná. O tom, že má Karolína široký záběr svědčí to, co následovalo. Skladba Petr a Lucie z kategorie šanson. V originále se píseň jmenuje Mon vieux Lucien a jejím autorem je francouzský zpěvák a skladatel Charles Dumont. Mnoho textů napsal např. pro Dalidu. Jeho skladbu Non, je ne regrette rien nazpívala Édith Piaf, stejně jako zmíněnou Mon viex Lucien. Český text vytvořil Pavel Kopta a u nás skladbu pod názvem Petr a Lucie proslavila Hana Hegerová. U šansonů je kladen velký důraz i na hereckou stránku a tu měla Karolína "zmáknutou" opravdu na jedničku. Celou dobu jsem si myslela, že má v pozadí hlediště figuranta, ke kterému se obrací. Jak sama na konci vysvětlila, musela si vystačit pouze se závěsem. Bravo! Neméně energická byla Skladba It's Oh So Quiet od zpěvačky Björk. 

Zpěváky doprovázela úžasná kapela v obsazení: Kristina Brachtlová (klávesy), Matěj Biskup (kytara), Tereza Čepková (baskytara) a Zdeněk Puchmeltr (bicí).

Koncert jsem si užila, i když chvílemi to bylo krušné. Horko bylo obrovské a kvůli hrozbě nákazy jsme museli mít po celou dobu koncertu na obličeji roušky. Ale ani účinkující to neměli jednoduché. Na ně zase celou dobu pražily reflektory. Radim měl na sobě ještě sako. Tak to bych nepřežila.

Jak své povídání zakončit? Napadá mě, že by to šlo v cimrmanovském duchu. Na pokraji smrti horkem, na pokraji smrti přidušením, ale stálo to za to! :-) Jako upomínku jsme si odnesli podepsaný kalendář Radima Schwaba na rok 2021. Křest kalendáře proběhl 13. srpna během koncertu v Prostějově.

Video sice není z pražského koncertu, ale obsahuje stejné skladby. :-)