Mr. Muzikál, 24. 5. 2017

Autor plakátu: Tereza Rákosníková

Konečně jsem se dočkala a koncert se přiblížil. Závěrečný koncert trilogie Mr. Muzikál. V prostředí Lucerna Music Baru, bývalého kabaretu, kde vystupovaly takové hvězdy jako Vlasta Burian nebo Karel Hašler. Nám se tu sešly hvězdy hned dvě. Radim Schwab a jeho úžasný host Monika Sommerová.

První polovina koncertu byla hlavně vzpomínkou na Fantoma Opery, který je prostě nezapomenutelný. Kromě skladeb jako je Hudba noci si Radim tentokrát vyzkoušel i roli Raoula. Společně s Monikou zazpívali duet All I ask of you. Šlo mu to dobře, ale já prostě i tam viděla Fantoma Erika. Moje maminka to vyjádřila asi nejvýstižněji, když řekla, že "na náš vysněný konec, který jsme se pokoušely navrhovat v Goje, jsme si musely počkat až sem."

Kromě Fantoma Opery jsme si připomněli i další slavné muzikály: Notre Dame de Paris, West Side Story, Love never dies ad. Píseň samotářky z Bídníků v podání Moniky Sommerové pohnula nejednu divačku i diváka k slzám. Tentokrát se mi píseň Les temps des cathédrales nelíbila tolik jako od Bruna Pelletiera. Podle mého názoru se Radim tak pekelně soustředil na výslovnost, že píseň ztratila svou lehkost. Působila trochu těžkopádně. Ale zase na druhou stranu, zpívat francouzsky není nic jednoduchého. Třeba se při dalších koncertech už ponese. Zatím stále je pro mne jedničkou Bruno Pelletier.

Jedním z nezapomenutelných zážitků se stala skladba Confrontation z muzikálu Jekyll & Hyde. Strhující dialog dobré a zlé stránky doktora Jekylla. V němém úžasu jsme sledovali Radimův plynulý přechod z jedné polohy do druhé.

Druhá polovina koncertu byla plná skvělých choreografií. A i jedno překvapení bylo. Poprvé jsme viděli, jak vypadá finální podoba Slavíků z Madridu. Je modernější, ale duch písně zůstal zachován. Já jsem s výsledkem spokojená.

Účinkující doprovázela skvělá kapela s pianistou Petrem Ožanou a úžasní tanečníci. Dlouhé ovace ve stoje, které následovaly po skončení programu, byly více než zasloužené.

A pak došlo na přídavek. A tentokrát hororový. Na jeviště se vřítila čtyři zombie. Začala píseň Thriller od Michaela Jacksona. Od účastníků ostatních koncertů jsme věděli, že jednoho z publika si vždy vytáhnou na jeviště. Krve by se ve mně nedořezal, když se jejich "temný pán" přiblížil ke mně a poklekl přede mnou. Sousedka vedle mne mi ještě stihla špitnout: "Jdeš nahoru, vybral si tě." V tu chvíli jsem byla k smrti vyděšená. Naštěstí, nakonec na jeviště šla jiná oběť. Uffff!

Večer jsme si moc užily a všem účinkujícím patří náš velký dík. A stejně tak i všem organizátorům, technikům a všem dalším, kteří na jevišti nebyli vidět, ale bez kterých by večer nebyl tak úžasný.