Kultura z gauče. Přímý přenos recitálu Radima Schwaba a Petra Ožany, 3. 5. 2020

Divadla jsou stále zavřená, ale o kulturní zážitky přicházet nemusíme. Mnoho umělců pro své příznivce pořádá přímé přenosy svých vystoupení, divadla pouští záznamy svých inscenací. A někdy mohou mít tyto zážitky i dost nezvyklého komentátora. :-)

Ahoj, jmenuji se Mikeš a jsem kocour. Chtěl bych vám vyprávět o jednom koncertu, i když podle mě to žádný koncert nebyl. Vždycky, když se mí lidé chystají za kulturou, tak se fintí, že bych je skoro nepoznal a lijí na sebe různé smradlavé vodičky. No, zmatek nad zmatek. A dnes? Mluvili o koncertu a přitom se nikam nevypravovali. Před pátou hodinou se sesedli kolem počítače. Ve vytahaných teplácích, ženské s neupravenými vlasy a obličeji stejnými jako když vylezli z pelíšku. V rukou si nesli skleničky s nažloutlou vodou, které říkali Čičízo, nebo tak nějak. Říkal jsem si, že mi třeba taky nabídnou.

Mluvili o zpěvákovi, který je prý hodně dobrý. Tak to by vypadalo na toho zrzavého kocoura z druhého konce naší vesnice. Mezi námi kočkami je pokládán za hvězdu, ale ten to určitě být nemůže. Před dvěma dny jsme se prali a dal jsem mu pořádně na frak. Hned tak před lidi nevyleze. Nakonec se ukázalo, že ten zpěvák se jmenuje Radim Schwab. To jméno u nás už několikrát zaznělo. Je to muzikálový a operní zpěvák. A nevystupoval sám. Na klávesy ho doprovázel skladatel a nejlepší klavírista roku 2013 Petr Ožana.

Na úvod zazpíval Radim Hudbu noci z muzikálu Andrewa Lloyda Webbera Fantom Opery. S tímhle muzikálem u nás ženské pořád otravují. Už jsem to slyšel tolikrát, že mi z toho jde hlava kolem. Další na programu byla Maria z muzikálu West Side Story od Leonarda Bernsteina. Radim tahal výšky a lidé byli spokojení. To je tedy pěkně nespravedlivé. Když já začnu zpívat, tak mi většinou nadávají. Prý to není zpěv, ale břískání. Lidi prostě nemají vkus. :-)

Na přání posluchačů zařadil Radim do repertoáru skladbu Hallelujah od Leonarda Cohena se španělským textem. Má ji na svém albu Amoroso. Následovala další muzikálovka Somewhere Over the Rainbow z Čaroděje ze země Oz. Ta mě zaujala, zpívá se v ní o ptáčcích. Mňam. Prý "když šťastní malí ptáčkové létají...". No, to by měl Radim vidět nás kocoury v akci. Na ptáky jsme odborníci a běda opeřenci, který by se nám připletl do cesty.

O písni Not While I'm Around říkal, že je součástí hororového muzikálu Sweeney Todd. Ale já se nebál, spíš naopak. Při takové jemné melodii se mi začaly pomalu klížit oči. Skoro bych usnul, ale byl jsem zvědavý, co bude dál. Na řadu přišel Radimům první muzikál Monte Cristo a skladba Doteky tvých řas.

Příležitost dostal i Petr Ožana. Zahrál skladbu Ve vlnách pocitů z muzikálu Ples upírů. Tuhle pecku určitě znají i nemuzikálovci. Proslavila ji Bonnie Tyler pod názvem Total Eclipse of the Heart. To bylo krásné sólo. I lidi byli nadšení. Moc Petra chválili.

Pak jsem se trochu vyděsil. Radim totiž koukal úplně stejně výhružně, jako když moje panička zjistila, že jsem si brousil drápky o polstrovanou židli. Tenkrát z toho byl velký malér a přitom jsem to ani neroztrhal. Ale Radim se nezlobil. Jen se přizpůsobil roli Draculy. Zazpíval píseň Nespravedlivý bůh. Od českého muzikálu jsme se přesunuli zase do zahraničí. Na řadu přišel další muzikál Andrewa Lloyda Webbera Sunset Boulevard a stejnojmenná skladba.

U Draculy jsem se trošku bál, ale to nebylo nic proti písni Stáří, která následovala. Jako rekvizitu použil Radim cigaretu. Při démonickém smíchu se mi zježily všechny chlupy. Jedna z paniček se asi taky bála, protože když pokojem zaznělo: "Jsem tvoje stáří. Pozvi mě dál." tak řekla, že ani náhodou. :-) A pak dodala: "To tak, abys mi hulil doma."

Poslední skladbou na repertoáru byla árie Jaká to nádhera o kráse naší planety. Recitál skončil a na řadě byl už jen přídavek. Tradičně zazněla Neznámá.

Přenos skončil a lidi se zase rozešli ke svým činnostem. Já jsem mohl pokračovat v odpočinku. Lidi byli spokojení a já nakonec taky. Ale stejně bych vám přál slyšet náš kočičí sbor, když to rozbalí za úplňku na hřbitovní zdi. To je teprve kulturní zážitek. :-)

P. S. Čičízo mi nenabídli. Prý by mi to nechutnalo a navíc je to pro kočky jedovaté. Tak se vymlouvají vždy, když se se mnou nechtějí dělit. :-)

Ano, přenos skončil. Bylo to krásné a je to dobrý způsob jak si zprostředkovat hezký zážitek. :-) A musím říct, že sledování v pohodlí domova má taky něco do sebe. :-D O Cinzano jsme se s Mikešem opravdu nerozdělili. Přece nemůžeme našeho kocoura učit pít alkohol, že? :-)

Ale stejně, zážitek z živého představení se nedá nahradit. Už se moc těšíme na návštěvu divadla. :-)

Na Mikešovo přání vkládám jeho dovětek:

"Ahoj všichni milí čtenáři. Děkuji moc za vřelé přijetí mého příspěvku. :-) A musím se pochlubit... na základě vašich komentářů jsem byl (dodatečně) odměněn. Užil jsem si velkou drbačku bříška a chování. Dostal jsem i celý krůtí řízek. Mňam, to jsem si pochutnal. :-) Tak třeba zase někdy na viděnou v Ozvěnách hlediště. Ale začíná být hezky a to víte, my kočky máme teď spoustu práce. :-) Takže posílám všem jednu pusu čenichovku a myšilovu zdar."