Hudba noci končí napořád. Fantom Opery 1. 6. 2019

Oficiální derniéra muzikálu Fantom Opery je sice naplánovaná až na neděli 9. června, ale já jsem si svou neoficiální odbyla už tuto sobotu. V tento den proběhlo poslední společné představení Fantoma Radima Schwaba a Christine Moniky Sommerové.

Všichni účinkující mají obrovskou zásluhu na úspěchu Fantoma Opery a patří jim můj velký dík za spoustu nádherných zážitků. Mé zvláštní poděkování patří výše zmíněné hlavní dvojici. Radim s Monikou vytvořili z Fantoma Opery to, čím má být. Vidět je hrát spolu byl pokaždé úžasný zážitek. Chemie mezi nimi fungovala naprosto bezchybně a jejich výkon měl bezvadnou energii, která se přenášela i do hlediště. Povedlo se jim vtáhnout mě do děje a nepustit až do konce. Spolehlivě mě dokázali rozplakat. V momentě kdy vstoupili na jeviště, tady nebyl Radim a Monča, ale Erik s Christine. Své role nehráli, ale odžili.

Ze sobotního představení si odnáším dvě vzpomínky. Ve scéně zkoušky Fantomovy opery Don Juanův triumf má Christine sólo. Monča začala zpívat, táhla tón do výšky (déle než obvykle) a pak se začala smát. Monsieur Reyer znechuceně mávl rukou a oznámil pauzu sboru. Přestávku potřebovala i Christine, která se nemohla přestat smát. :-) Po představení jsem se dověděla, že zásluhu na Moničině záchvatu má sám Monsieur Reyer Jindra Nováček. Ruku nechává zvednutou stále delší dobu a baví se tím, že Monice dochází dech. Dobráček. :-) A druhou vzpomínkou se stalo finále. Fantom propouští Christine s Raoulem a pokleká před hrací skříňkou s opičkou. Vzápětí se na jeviště znovu vrací Christine, aby mu vrátila zpět jeho prsten. Monču přemohlo dojetí a rozplakala se. Svůj part odzpíval Raoul Michal Bragagnolo sám. Byl to velmi hezký okamžik a myslím, že jsem určitě nebyla jediná, kdo se v tu chvíli dojal a rozněžnil společně s Monikou. Řekla bych, že i oba kolegy na jevišti dostala. :-) Při děkovačce nebral potlesk konce, křičelo se, pískalo, zkrátka všichni účinkující byli odměněni bouřlivými ovacemi ve stoje.

Tohle představení se nám zapsalo do paměti nejen divadelním zážitkem. Teploty venku začínají šplhat nahoru a to je doba, kdy začíná být v GoJa Music Hall po čertech horko. V sobotu bylo v divadle nedýchatelné ovzduší už od začátku představení. Ještě než první polovina dospěla ke svému konci, muselo být představení neplánovaně přerušeno. Lidé v hledišti kolabovali a zdravotní dozor měl co dělat. Zaslechla jsem, že kolapsů mělo být celkem šest. To je dost, na to, že klimatizace divadla měla jet na plný výkon. Nabízí se otázka, zda je systém větrání dostatečný. Zřejmě ne. Horko bylo v hledišti a co teprve na jevišti. Účinkující mají můj obdiv za to, že vydrží celé představení v těžkých kostýmech, často složených z mnoha vrstev a pod žárem reflektorů. Je div, že se neudělalo špatně některému z umělců.

Co říci závěrem? Fantom Opery je moje srdeční záležitost a děkuji všem, kteří se na představení jakýmkoli způsobem podílejí. A největší díky posílám Radimovi s Monikou. DĚKUJI ZA VŠE!