Hrdý Budžes vytrval a zahájil oslavy výročí divadla, 6. 11. 2019
Jiskra, SSM, soudruh ad. Slovíčka, která dnešní generace zná už jen z vyprávění. Dnes jsme měli možnost se na čas vrátit do dob již dávno minulých a projít se lety normalizace v doprovodu osmileté holčičky. Ano, myslím, že každý už tuší, o čem je řeč. :-)
Dnes večer se v příbramském divadle konala již 843. repríza hry Hrdý Budžes. Premiéra se konala 7. listopadu 2002 a od té doby patří k nejreprízovanějším představením v republice. Ostatně číslo mluví samo za sebe.
Základem inscenace se stala knížka spisovatelky Ireny Douskové s názvem Hrdý Budžes, která popisuje zážitky osmileté školačky Helenky Součkové v období husákovské normalizace. Podíváme se do školy, do Helenčina domova a hlavně do zákulisí ničínského divadla, kde jsou Helenčini rodiče členy hereckého souboru. Helenka je na svůj věk velice hloubavá a dění kolem sebe komentuje s dětskou otevřeností a upřímností. Není divu, že se jí často stávají "nemilé věci" a spousta zážitků bude pro dospělé navždy "tajem". Kniha vychází z osobních zážitků autorky, která své dětství trávila v příbramském divadle.
Hrdý Budžes je hra pro tři herce. Hlavní postavu Helenky Freisteinové, která si osobně říká Součková, ztvárnila Bára Hrzánová. Za roli Helenky obdržela v roce 2003 cenu Thálie za mimořádný ženský jevištní výkon. Ostatní postavy, které se ve hře objevují, ztělesňují Jarmila Vlčková a Libor Jeník.
Představení bych nazvala zásobárnou pozitivní energie, protože od začátku až do konce se divadelní sál nepřestával otřásat výbuchy smíchu. A diváci se dokonce často smějí už napřed, protože čekají na svou oblíbenou "perlu". Já nejsem výjimkou. Dusím se smíchy, když čekám na Helenčino vysvětlení sprostého slova ku*va, na scénu hledání ostatků partyzánů či cikánský tanec.
I po 17 letech si herci svoje role stále užívají a dokáží jeden druhého i pěkně pozlobit. Viděla jsem Budžese asi pětkrát a s každou další návštěvou najdu vždy něco navíc, co minule nebylo. :-) Akorát jedno se mi zatím nepoštěstilo. Pořád čekáme na tu Milušku Voborníkovou. :-D Ale zpěv všech tří herců a rozkošné punčocháče na hlavě Helenky nám to vždy bohatě vynahradí. Herci dokáží i velmi dobře improvizovat. Dnes večer se nejspíše zasekl drátek, po kterém se pohybuje Helenčin drak, ale Libor Jeník vše s noblesou vyřešil. S vysvětlením, že přestal foukat vítr, popadl draka a do vzduchu ho dostal. :-) Hra má přes dvě a půl hodiny, ale uteklo to na můj vkus až moc rychle. Obecenstvo bylo "fakt hodně spokojeno", o čemž svědčí dlouhotrvající potlesk ve stoje.
Dnešní představení mělo slavnostní nádech. Letos uplynulo 60 let od chvíle, kdy se opona v divadle zvedla poprvé. Úvodní slovo před představením pronesli ředitel divadla Petr Bednář a jeho zástupkyně Anna Čiperová. Popřáli divadlu mnoho dalších úspěšných let a pozvali diváky na raut, který se konal po představení ve foyeru divadla.
A přidám jednu perličku, kterou jsem se dočetla. Bára Hrzánová během 500 repríz Hrdého Budžese najezdila po jevišti na kole přes 10 kilometrů. Tak si vezměte, kolik už to musí být teď. A možná ještě druhou perličku, jak to vlastně bylo s tím Hrdým Budžesem. Anebo víte co? Jestli to chcete vědět, tak si skočte do divadla na představení. Třeba se tam spolu potkáme. :-)
Nezbývá než se připojit ke gratulantům a popřát milému divadlu mnoho dalších úspěšných let. :-)
Tohle jsem si nemohla odpustit. Sestřih nejlepších hlášek z Budžese. :-D