Garou v Praze, 31. 10. 2023

02.11.2023

Sál Kongresového centra v Praze se pomalu plnil a bylo vidět, že se všichni přítomní velice těší, až na jevišti spatří svůj idol. A já pochopitelně musela být mezi nimi, protože do Prahy zavítal můj veliký oblíbenec - kanadský zpěvák Garou. Sál se ponořil do tmy a na jeviště nastoupila čtyřčlenná doprovodná kapela. Pak na jeviště vtrhla jako velká voda hlavní hvězda a všechny hned na úvod odzbrojila. Garou nás všechny přivítal českým zvoláním "Dobrý večer Praho!". Bez dalších okolků se chopil kytary a na úvod zahrál píseň Gitan, která diváky spolehlivě naladila na notu, ve které probíhal celý koncert. Čekaly nás téměř dvě hodiny naplněné hudbou, bez přestávky.

Hned na úvod se Garou zeptal publika, zda rozumí francouzsky. Ozvaly se kladné odpovědi. Zeptal se, jestli rozumíme anglicky. Znovu se ozvaly souhlasné výkřiky. Na to odvětil, že on bohužel nemluví česky a jakou řečí by nám tedy bylo milejší, aby s námi komunikoval. Reakce publika byly rozdílné, Garou s pobavením prohlásil, že bude nejspíš mluvit "frenglish". Ano, během večera zazněla francouzština, ale Garou si celý koncert odmoderoval sám anglicky. Zavzpomínal také na svoji první návštěvu Prahy, která se odehrála před téměř dvaceti lety. Tehdy vystupoval v pražském Lucerna Music Baru. Sám své první vystoupení nazval spíše ukázkou svého zpěvu. Za svůj první opravdový koncert v České republice označil večer v Kongresovém centru.

Protože si přesně nevybavuji, v jakém pořadí šly písničky, rozdělím je do skupin podle alb. Garou nás provedl svou tvorbou od počátků až do současnosti. Kromě zmíněné písně Gitan z jeho prvního alba Seul (vydaného v roce 2000), zazněly skladby Demande au soleil, Je n'attendais que vous, píseň Seul v nové úpravě a Sous le vent. Svého zástupce našlo i album Garou vydané v roce 2006. Zazněla nádherná Je suis le même.



Garou je velice vtipný a pohotový moderátor. Originálně představil skladbu Forbidden Love. Uvedl ji jako nejnudnější bod programu. Zároveň upozornil na to, že uslyšíme nedodělanou píseň, ale že třeba dostane v Praze nějaký nápad na pokračování. Píseň došla ke svému konci a Garou ji pohotově "nastavil" známými hity Beatles Let It Be, Hey Jude a španělskou La Bamba. A víte co? Ono to docela pěkně fungovalo. :-D Kromě jiného zazněly na koncertě i další převzaté skladby. Ať už to byl House Of The Rising Sun, zazněl také Rocket Man a dovádivá píseň Neila Diamonda Sweet Caroline. Před touto skladbou požádal Garou publikum o pomoc. Pro píseň Sweet Caroline jsou velice důležité trumpety, jenže ty jaksi nebyly součástí kapely. Proto nás Garou požádal, jestli bychom je nemohly nahradit my. A tak se během písně na zpěvákův povel měnilo hlediště v žesťovou sekci. :-)



V loňském roce vydal Garou nové album Garou Joue Dassin a při představování zavzpomínal na své dětství, kdy si písničky tohoto americko-francouzského zpěváka, kytaristy a hudebního skladatele, pouštěli a zpívali s jeho rodinou. Byl také potěšen tím, že u nás není Joe Dassin neznámým jménem. Vždyť spousta jeho písní byla přeložena i do češtiny. Z nového alba jsme si pak mohli poslechnout skladby À toi, Siffler sur la colline či L'Amérique. Došlo také na řádivou Le petit pain au chocolat, u které Garou vyzval publikum, aby se nestydělo a zatančilo si. A jako na povel se většina diváků zvedla a skutečně tančila. Postupně se během večera vytvořil "kotel" před pódiem, kde si zejména fanynky chtěly svůj idol vyfotit. Garou je v tomto ohledu velmi vstřícný a během vystoupení rozdal pár podpisů a udělal i nějaké to selfie. Přiznám se, že já nejsem zastáncem těchto praktik, ale chápu, že když možnost nastala, byl by hřích ji nevyužít. :-)



Garou se s námi podělil také o svou oblíbenou skladbu z pera Michela Legranda. Krásný šanson Les moulins de mon cœur.

Koncert spěl ke svému konci mílovými kroky a na závěr přišel zlatý hřeb večera. Nemohla chybět píseň Belle z muzikálu Notre Dame de Paris, který odstartoval Garouovu kariéru. Nádherný závěr.

Vděčné publikum připravilo všem účinkujícím velkolepý aplaus a nechyběly ani standing-ovation. Nikdo z nás se nechtěl loučit. A proto následovaly ještě dva přídavky. Zazněly skladby Viens me chercher a With A Little Help From My Friends. Nakonec se Garou s publikem rozloučil a s výkřikem "Love you Prague!" definitivně odešel z jeviště.

Odcházeli jsme nadšeni a nabiti pozitivní energií. Byl to jeden z nejhezčích koncertů, který jsem kdy měla možnost zažít.