Fantom Opery se česky čte už sto let

31.10.2019

Přichází předvečer Svátku všech svatých, pro někoho Samhain a pro jiného Halloween. Každopádně je to jeden z večerů, kdy si s oblibou zapálím svíčky a uvelebím se pod lampou s pěknou knihou. A já si dnes večer otevřu román Gastona Lerouxe Fantom Opery. Letos totiž oslaví jedno pěkné, kulaté výročí. Letos uplyne přesně sto let od doby, kdy Fantom Opery poprvé vyšel v češtině.


Leroux, Gaston. Fantom Opery, XYZ, 2008. 344 stran bez obrázků.


Román Fantom Opery vycházel na pokračování ve francouzském deníku Le Gaulois v letech 1909-1910 ve formě feuilleton series, tedy "novely na pokračování." Poprvé byl vydán v roce 1911 nakladatelstvím Pierre Lafitte et Cie. Jako autor originálních ilustrací prvního vydání románu Fantom Opery je uváděn francouzský umělec a rytec André Castaigne. V češtině vyšel Fantom Opery poprvé v roce 1919 nakladatelstvím Jana Kotíka.

Kniha na rozhraní žánru fantastického románu a rodící se moderní detektivky nás přivádí do operního prostředí. Pařížskou operu právě přebírají noví ředitelé. Netuší však, že spolu s budovou a zaměstnanci převzali i tajemného obyvatele, kterému nikdo neřekne jinak než Fantom Opery. Podle pověstí přebývá v katakombách pod operou a je popisován jako kostlivec s očima jako řeřavé uhlíky, které jsou vidět pouze v hluboké tmě. Ředitelství mu pravidelně vyplácí mzdu a nechává lóži číslo 5 rezervovánu jen pro něj. Noví ředitelé považují vše za žert, dokud sami nezjistí, jak moc skutečný přízrak je.

V baletním souboru působí mladá Christina Daaé, která slýchá tajemný hlas. Od svého otce slyšela vyprávět o  Andělu hudby a je přesvědčena, že k ní promlouvá. Pod jeho vedením se vzdělává ve zpěvu. Když dostane vedení divadla rozkaz, aby Christina vystupovala v roli, která patří divě Carlottě, rozhodnou se jeho přání ignorovat. A následky na sebe nenechají dlouho čekat. Carlotta přímo na scéně přijde o hlas. Tajemný Fantom dává dost jasně najevo, co bude následovat, když se jeho pokyny nebudou dodržovat. Ukázkou je tragédie, která přišla po propuštění uvaděčky paní Giryové. Její nástupkyně zahyne pod shozeným lustrem.

U Christinina operního triumfu je přítomný mladý šlechtic Raoul de Chagny. Je zpěvačkou okouzlen a poznává v ní svou přítelkyni z dětství. Není jediný, kdo se do ní zamiloval. Tajemný Anděl hudby je také jejím ctitelem. Christina se s ním touží setkat, ale je zděšena, když zjistí, že jejím andělem je ve skutečnosti obávaný Fantom s maskou na obličeji. Přízrak se sám nazývá Erik. Zvědavost ji dožene ke stržení masky a tragédie začíná gradovat. Christina je zoufalá. Fantom Opery ji děsí svým vzhledem, ale zároveň ji fascinuje. Rozhodne se utéct s Raoulem, o svém plánu spolu mluví na střeše opery. Netuší, že odmítaný Fantom vše vyslechl a rozhodl se jednat. Přímo z jeviště Christinu unese do svého podzemního obydlí a nutí ji, aby se rozhodla pro jednoho z nich. Zůstane-li s Erikem, budou všichni žít. Rozhodne-li se pro Raoula, vyhodí budovu opery do vzduchu. Raoul se setkává s Peršanem, který mu pomáhá Christinu vysvobodit. Od něj se dozví, jaký je Erikův příběh. Oba se nakonec stávají Fantomovými zajatci a vše je v rukách Christiny. Jak to dopadne? To už vám neprozradím. :-)

Román začíná prohlášením autora, že vše co čtenáři předkládá, je pravda. Vypráví o hledání důkazů a setkání se svědky líčených událostí. Hlavní důraz klade na vyprávění postavy zvané Peršan, se kterou se osobně setkal. Příběh člení do kapitol. Jednou je vyprávěn jako úryvek z pamětí, jindy jako výpověď zaměstnance opery. V porovnání se současným stylem psaní může Lerouxův román působit rozvláčně, ale brzy si na jeho styl zvyknete.

V době svého vydání vzbudil román senzaci, ale brzy zase zapadl. Dnes už se u jeho čtení netřeseme strachy, ale přiznám se, že na mě působí pořád silně. :-)