Dracula straší v Českém Krumlově, 16. 6. 2018
14.08.2018
Zpět doma. A ve zdraví, žádné kousance ani nenadálá chudokrevnost nás nepostihla. Jihočeští upíři jsou ukáznění a na diváky se nevrhají.
Strávili jsme nádherný den v pohádkovém městě. Český Krumlov, o němž se zmiňoval minnesänger a rytíř Ulrich z Liechtensteina ve své básni Der Frauendienst už v letech 1240-1242.
Prošli jsme si malebné uličky dlážděné kočičími hlavami a pokochali se nádhernou vyhlídkou. Chtěli jsme navštívit i jeden z okruhů prohlídkových tras zámku, ale bohužel jsme letos přijeli pozdě a už ho nestihli. Mají tu totiž jeden skvost. Zámecké barokní divadlo s původní divadelní budovou, orchestřištěm, jevištěm a mašinérií, divadelními kostýmy a doplňky, dekoracemi a scénickými doplňky, osvětlovacími tělesy, librety atp. No, nic. Příští rok to musíme naplánovat lépe.
Cestou po městě jsme navštívili dvě výstavy. Jednu věnovanou Alfonsi Muchovi. Nádherné malby a kresby, které se uplatnily i v designu každodenních věcí. A druhá výstava už předznamenávala hlavní cíl naší cesty na jih. Výstava věnovaná Joanu Brehmsovi, divadelnímu architektovi a scénografovi. Autorovi principu otáčivého hlediště. Narodil se v Lotyšsku a v roce 1945 přišel do Čech. Téměř 45 let působil v Jihočeském divadle. Díky jeho vizi mohlo otáčivé hlediště letos oslavit 60 let své existence. Co je zajímavé, že se současnou podobou točny nesouhlasil a taky se od ní distancoval.
Město je nádherné, ale všude tolik turistů. Nejvíce Japonců, kteří si fotí, co jde a často ani nekoukají na cestu. Proplést se mezi nimi, to je docela umění.
Den se pomalu přehoupl k večeru a v půl deváté se otevřely brány zámeckých zahrad, aby vpustily natěšené publikum. Pomalu jsme došli k hledišti a obcházeli je kolem dokola. Byla jsem na otáčivém hledišti celkem třikrát a ani se mi věřit nechce, že jsem se tam letos vrátila po 20 letech. No, milá točno, to bychom měly napravit. Co takhle sejít se příští rok znovu a v dalších letech také? Dost si toho dlužíme, holka.
V zadní části je malý bar a letos měl i trochu netradiční výzdobu. Mezi stolky obsazenými hosty jste mohli narazit na bílou rakev a na zadní stěně hlediště visel anatomický plakát. To už byly nachystány rekvizity.
Hlas z reproduktorů začal svolávat diváky, aby obsadili svá místa. Usadili jsme se a točna se rozjela. Příběh začal. Byl to nevšední zážitek. Divadlo v zámeckém parku má jiný rozměr a nabízí mnohem intenzivnější zážitek. Kolem nás projížděla drožka, šuměly stromy a převalovaly se chuchvalce mlhy.
Představení Dracula mohu všem vřele doporučit. Má velkolepou výpravu. Uvidíte rumunskou vesnici, Draculův hrad, vznešené komnaty rodiny Westenrovy a mnoho dalších prostředí. Obsazení bylo perfektní. Daniela Bambasová jako paní Westenrová je velmi přesvědčivá a herečky Kamila Janovičová (Mína) a Beáta Kaňoková (Lucy) předvedly neskutečný herecký výkon. V paměti mi dlouho zůstane Jan Dvořák, který hrál Renfielda. Věřila bych, že se zbláznil doopravdy. A tak bych mohla postupně vyjmenovat všechny včetně představitelů menších roliček, protože i ti byli skvělí a celkově představení šlapalo jako hodinky. Hororové scény doplňovaly vtipné dialogy.
Hlavní představitel Draculy Petr Halíček zpočátku mou důvěru moc neměl. Znala jsem ho spíš z komických rolí, ale byla jsem velmi mile překvapena. Dracula v jeho podání byl charizmatický i temný. Jen by potřeboval dotrénovat tvrdý pohled, aby byl démoničtější. Seděli jsme ve třetí řadě a viděli mu zblízka do tváře. V jeho očích byla i ve chvílích, kdy se Dracula projeví jako monstrum vidět spíš laskavost. Ale to se časem jistě poddá. Ale co mě zaujalo dokonale, byl jeho hlas. Má úžasný hlas. V momentech, kdy se hrabě spojuje s Mínou telepaticky, to znělo nádherně. Ani se Míně nedivím, že za ním chtěla jít.
Oproti knižní předloze má krumlovský příběh několik zásadních odlišností v ději, ale ty tu nebudu rozvádět, protože byste přišli o překvapení. A představení nemá přestávku, běží bez přerušení.
Celkově shrnuto, Dracula je velmi pěkný zážitek, který silně zapůsobí.
Po představení jsme si užili i trochu adrenalinu, když jsme při odjezdu odbočili na opačný směr a asi 8 km jsme si zajeli. Znovu zazněla věta: "Tudy jsme odpoledne nejeli. Takhle to tu nevypadalo." Trochu jsme si pobloudili, ale na správný směr jsme se nakonec dostali.
Český Krumlov, foto: autorka
Otočné hlediště, foto: autorka
Představení Dracula (Daniela Bambasová, Kamila Janovičová, Beáta Kaňoková), foto: Petr Neubert
Představení Dracula (Petr Halíček, Kamila Janovičová), foto: Petr Neubert